Prosluněná Caparica

Prosluněná Caparica

Jižně od Lisabonu, skoro by se dalo říct "co by kamenem dohodil" přes řeku Tejo, se nachází Setúbalský poloostrov - Península de Setúbal. Monumentální vstupní bránu k němu tvoří jeden ze dvou ikonických lisabonských mostů: ten oranžový, ocelový, "sanfranciský", padesátiletý: Ponte 25 de Abril (most 25. dubna - dne, kdy se Portugalsko v roce 1974 vymanilo z dlouhotrvající pravicové diktatury A. Salazara).

Nad celým mostem i městem z druhého břehu se symbolicky rozevřenou náručí shlíží 28 metrů vysoká socha Cristo Rei (krištu rej) - Krista Spasitele z roku 1959. Tatáž socha tak zároveň symbolicky vystavuje svá záda k nepříliš populárnímu a hustě zastavěnému "sídlišti" Almada.

Samotné sídliště není příliš půvabným místem, ale jen kousek na západ odtud se nachází pás pláží a pobřežního borovicového lesa Costa da Caparica (košta da kaparika). Název pobřeží vychází z latinského pojmenování zde se vyskytujícího keře Kapary trnité (Capparis spinosa, pt. Alcaparra), známé pro své bílo-fialově květy a hlavně pro nerozvinutá poupata naložená v solném nálevu s vinným octem (nám známé jako kapary).

Květ Capparis Spinosa - kapary trnité (zdroj: commons.wikimedia.org)

Není to však tato typická ingredience středomořské gastronomie, co sem vede kroky mnoha a mnoha Lisabonců. Tím hlavním důvodem je dlouhá pobřežní promenáda, kterou z jedné strany lemují restaurace, bary a kavárničky a z té druhé rozlehlé písčité pláže. 

Už od časného rána (a tím myslím opravdu od časného rána, i podle českých časových měřítek), se rychle zaplňují přilehlá parkoviště a promenáda i pláže se začínají zalidňovat. Ano, toto je to místo, kde Lisabonci rádi tráví svůj volný čas. 

Voda je i zde příliš ledová na nějaké to dovádění ve vlnách. Tedy pokud se jako mnoho Portugalců (všech věkových kategorií) nenasoukáte do neoprénů a nevyřádíte se na surfařském prkně. A nebo se o to aspoň nepokusíte prostřednictvím nějaké z mnoha zde se nacházejících surfařských škol. 

Jen kousek od skupinky surfařských učňů se zase odehrává raní zápas v plážovém fotbalu. A o další kus vedle dávají hejna hladově krákajících racků hlasitě najevo, kde právě probíhá rybářský výlov a následný prodej zaručeně čerstvých ryb.

Pokud nepatříte k vyznavačům otužileckého koupání, ani si nechcete zrovna vyzkoušet surfování, ani neprovozujete plážové sporty, nebo vám ani nechutnají ryby, anebo vás ani nebaví se jen tak brouzdat po plážích, i tak se vyplatí se sem zajet podívat, však je to z Lisabonu kousek. A třeba vám bude jenom stačit se posadit čelem k oceánu na okraj betonové promenády a dlouhé minuty pozorovat ten pestrý portugalský plážový mumraj.